Miliardy lidí trpí „jiným druhem podvýživy“
Oceněný potravinový žurnalista Mark Bittman pro podcast portálu mindbodygreen.com prozradil: „Vaše jídlo není tak výživné, jak si myslíte. Když uslyšíte slovo podvyživený, pravděpodobně vás napadne hlad, nedostatek kalorií nebo živin. Avšak podvýživa není jen o množství kalorií, ale také o kvalitě. Ve skutečnosti až miliardy lidí trpí tím, co se nazývá „jiný druh podvýživy“, při kterém lidé přijímají příliš mnoho nesprávných kalorií a málo živin,“ objasňuje hned na úvod a dodává, že to ovlivňuje více lidí, než si myslíte. No nabízí řešení.

Mohlo by vás zajímat: Většina populace ho má nedostatek, ale dá se to změnit: Jeden z nejdůležitějších minerálů těla může za to, jak se cítíme

60% kalorií v našem potravinovém systému jsou nezdravé
Za vše mohou zpracované potraviny, kterým se stále moc daří. Jak prozrazuje Bittman dále, většina zemědělské půdy se v mnoha zemích používá k produkci kukuřice a sójových bobů, protože je to ziskové: „60% kalorií v našem potravinovém systému jsou kalorie z nezdravých potravin. To znamená, že téměř všechny zpracované potraviny jsou vyrobeny buď z kukuřice nebo sóji, a obě se pěstují velmi snadno… Jsou to kalorie, které nás nevyživují.“

Ani 40% zdravých potravin vám ve skutečnosti zdraví nezaručí
Také říká, že pokud i do těla dostanete zbývajících 40 % zdravých produktů, nezaručuje vám to zdraví. Protože tvoří-li těch 40% například zelenina, vězte, že ani ta není již tak zdravá jako kdysi: „Půda je zbavena živin a je do ní vstřikováno hnojivo, které funguje pro konkrétní jednu pěstovanou plodinu,“ říká dále.

Jak to změnit?
Jak říká zmiňovaný žurnalista, téma zdravého jídla je skutečně obsáhlé, a nemá řešení ze dne na den. Ale podává jakýsi manuál, co by mohla společnost změnit, co by mohli jednotlivci změnit: „Musíme pěstovat rozmanitější plodiny. Musíme zajistit, aby skutečné jídlo bylo dostupné pro více lidí. Musíme regulovat množství vyprodukovaného nezdravého jídla… Musíme regulovat, jak se zvířata chovají nebo rostliny pěstují, zpracovávají a prodávají. Musíme zajistit, aby naše děti dobře jedly a učily se o jídle už v mladém věku…“

Učme se od zemí, které to dělají pořádně
Ale také dodává, že bychom se mohli učit i od zemí, které to dělají pořádně: „Například Chile má nejlepší zákony na označování na planetě. Zpracované potraviny jsou označeny červenými, žlutými, zelenými nebo černými štítky. Černý štítek znamená, že vaše jídlo nelze propagovat dětem a podobně,“ udává jako příklad Bittman. Nebo takové Mexiko má velmi pokročilou daň na nezdravé jídlo a takové Japonsko začleňuje vzdělávání o jídle do školních poledních programů: „Chcete-li generaci zdravých 40letých, musíte začít s generací 4letých, kteří se učí o jídle. Jaké jídlo skutečně je, jak se pěstuje, co ho činí skutečným a dobrým,“ dodává na závěr.